Pojídání masa zničí planetu Zemi, varovali vědci. Lidé ze Západu by proto měli snížit spotřebu hovězího masa až o 90 procent, doporučila lidstvu studie, která vyšla v časopise Nature. Podle ní prý má lidstvo současným stylem života nakročeno k tomu, že planeta již za několik desítek let nebude schopna uživit celou populaci.
Studie lidem doporučila, aby jedli méně masa. Změnit se prý musí od základu celé zemědělství.
Rozsáhlá vědecká studie publikovaná v časopisu Nature se zaměřuje na dopady potravinového systému na životní prostředí. Svými závěry navázala na předchozí výstražnou zprávu OSN, která varovala před globálním oteplováním.
Podle studie je redukce spotřeby masa zcela zásadní, abychom byli schopni se vyhnout nebezpečným klimatickým změnám.
Zemědělství ve své současné podobě podle ní pak nezvládne už kolem roku 2050 nakrmit 10 miliard lidí, které v tu dobu budou planetu podle vědeckých předpovědí obývat.
Ti budou díky větším výdělkům stále více přistupovat k západní nadměrné konzumaci masa.
„Nakrmit světovou populaci s deseti miliardami lidí je možné. Ale jen v případě, pokud změníme způsob, jakým se stravujeme a jakým jídlo produkujeme,“ prohlásil profesor Johan Rockström z Postupimského institutu pro výzkum klimatických dopadů v Německu, který na studii pracoval.
Také šéf výzkumného týmu Marco Springmann z Univerzity v Oxfordu varoval před budoucností, do níž prý máme nakročeno. „Je to dost šokující. Opravdu riskujeme udržitelnost celého systému,“ uvedl.
Budoucnost patří luštěninám
Studie tvrdí, že je nutné, aby průměrný člověk zařadil na jídelníček třikrát více luštěnin. Obyvatelstvo vyspělých západních zemí by prý mělo konzumovat čočku, hrách a podobné plodiny dokonce až pětkrát více.
Celkově vědci radí přejít na jídelníček flexitariánů, tedy částečně bezmasou stravu.
Průměrný člověk by tak měl z talíře ubrat 75 procent hovězího masa (lidé ze Západu až 90 procent) a 90 procent masa vepřového. A k tomu zkonzumovat o polovinu méně vajec.
Podle Rockstroma je rozhodnutí jednoznačné. „Buďto potravinový sektor učiníme zelenější, nebo naši planetu vyjíme.“
Určitou výjimku představují lidé z velmi chudých zemí, kteří trpí nedostatkem živin a maso by naopak měli na stůl dávat častěji.
Nynější produkce potravin už dnes životní prostředí poškozuje: dochází k odlesňování a nadměrnému užívání vody v zemědělství.
Škodlivé jsou podle některých vědců i skleníkové plyny vznikající při chovu zvířat na maso.
Vědci jsou ale optimističtí v tom, že scénáři s tragickým koncem je stále možné se vyhnout.
„Základem jsou dvě věci – dietární a technologické změny na farmách,“ zdůraznil Springsmann s tím, že změny by mohly pomoci snížit hlavně plýtvání jídlem, z jehož produkce se v současnosti nedostane na talíře až třetina.
Alarmistická OSN
A alarmistickými závěry přišla nedávno i OSN. Podle ní by globální oteplení o více než 1,5 stupně Celsia vedlo k extrémním výkyvům počasí, rozsáhlejším suchům i záplavám a uvrhlo by do chudoby stovky milionů lidí.
Zpráva přitom varovala, že na zastavení přílišného globálního oteplování, respektive jeho udržení pod zmíněnou hranicí 1,5 stupně Celsia, má lidstvo pouhých 12 let. Státy by se ale musely chovat v souladu s těmi nejambicióznějšími ze závěrů Pařížské dohody.
Svět je už dnes oproti době před průmyslovou revolucí o jeden stupeň Celsia teplejší a podle vědců už jsou dopady viditelné, například při ničivých hurikánech v USA nebo suchu v Jižní Africe. (sfr)
