HROMADNÝ ŽALOBCE
- Cílem projektu „HROMADNÝ ŽALOBCE“ je aktivně a s využitím podpory synergických médií pomáhat aktérům k řešení sporů souvisejících s hromadnými žalobami v České republice.
HROMADNÉ ŽALOBY
Původní návrh zákona o hromadných žalobách (o hromadném řízení) čekal v Poslanecké sněmovně 9 měsíců, než se na něj dostala řada. Babišova vláda jej poslancům zaslala v březnu 2020.
Poslanci se zákonem začali zabývat na prosincové schůzi, jež začala 1. prosince 2020. Sněmovna však nakonec tento návrh neprojednala.
Nový návrh do Poslanecké sněmovny zaslala vláda Andreje Babiše opět v listopadu 2021. (Více o tom zde)
Podle původního návrhu měli občané mít možnost začít hromadné žaloby využívat už od ledna 2022.
Cílem zákona je, aby místo aby se o své nároky vůči prodávajícím z nakoupených nekvalitních služeb a zboží soudili sami, budou se lidé moci spojit s dalšími podobně poškozenými spotřebiteli. Těmi se rozumí koneční uživatelé služeb a zboží, tedy zákazníci, ne ti, kdo je nakupují za účelem jejich dalšího prodeje anebo pro svou podnikatelskou činnost.
Podnikatele budou moci žalovat o splnění povinnosti, nejčastěji o zaplacení finančního odškodného (žaloba na plnění). Anebo o určení právního poměru nebo existence práva (žaloba určovací), například je-li na straně spotřebitelů právo na reklamaci.
K podání společné žaloby vůči témuž podnikateli se bude muset spojit nejméně deset lidí se stejným či obdobným nárokem. Hromadné žaloby budou za spotřebitele moci podávat i neziskové organizace.
Hromadné žaloby mají přinést zejména silnější ochranu slabších účastníků smluvního vztahu.
Zákon reaguje na případy, kdy je jedním protiprávním jednáním zasažena velká skupina osob, které vzniknou stejné či obdobné nároky. Pro všechny účastníky tak má být jednodušší tyto nároky projednat a rozhodnout o nich ve společném řízení. Soudům tak například odpadne opakované zkoumání stejných skutečností či provádění totožných důkazů.
Lze slibovat, že svůj nárok v rámci hromadného řízení budou uplatňovat i ti, kteří by se do toho v samostatném řízení nepustili, zejména kvůli finanční náročnosti, často je totiž spor veden proti velké korporaci. Žaloba je přípustná ve všech oblastech, v nichž lze nároky uplatňovat cestou civilního soudního řízení. Výjimky jsou statusové a rodinněprávní otázky či nároky v rámci práva obchodních korporací.
Společná žaloba vyjde levněji a soud ji projedná rychleji
To, že soud povede o podobných nárocích spotřebitelů pouze jedno řízení, a tedy jen jedno dokazování, ušetří lidem čas i peníze. Sami by se navíc pro relativně malou finanční částku odškodného ani nesoudili.
Podle kritiků hromadných žalob obshauje zákon řadu problémů. Vytýká semu, že směšuje nástroje hromadné žaloby a žaloby zástupčí, tedy té, kterou má a může za spotřebitele podávat jeho pověřený zástupce.
Jiným aspektem kritiky je výtka, že návrh zákona má dopadat jen na řešení spotřebitelských sporů. Což snižuje jeho použitelnost. Hromadné žaloby by přitom šlo použít třeba v případech škody na životním prostředí.
S tím, že tento typ žalob by mělo jít využít také ve sporech z hospodářské soutěže i v těch zaměstnaneckých.
Návrh zákona obsahuje dva principy hromadného řízení. Odhlašovací řízení (tzv. opt-out), které má platit u bagatelních sporů, kde hodnota práva jednoho člena skupiny nepřesahuje 10 tisíc korun. Nad tuto hodnotu půjde o řízení přihlašovací (tzv. opt-in).
V odhlašovacím řízení se bude rozhodovat o právech všech členů skupiny s výjimkou těch, kteří se odhlásili. V přihlašovacím řízení půjde jen o ty členy skupiny, kteří se do řízení přihlásili.
Zákon přímo nestanovuje, jaký počet členů musí mít skupina, jež může hromadnou žalobu podat. Návrh uvádí, že to musí být „počet dostatečný, který odůvodňuje vedení hromadného řízení“.
Šikana firem
Někteří právníci se obávají, že společná podání budou zneužívána k šikaně firem. Jejich dobrá pověst pak utrpí bez ohledu na výsledek sporu.
Podle některých právníků byla podceněna ochrana před šikanózním podáváním hromadných žalob.
Upozorňovali již dříve na „vážná ekonomická a reputační rizika“. S tím, že by hromadné žaloby ve výsledku mohly namísto ochrany a stabilizace tržního prostředí znamenat spíše jeho narušení.
Někteří upozorňují na to, že negativní následky budou spojené již se samotnou skutečností, že k podání žaloby došlo, případně rozšířením informace, že se připravuje.
Správce skupiny, který žalobu podává, je údajně oprávněn neomezeně a nekontrolovaně šířit informace o údajném nezákonném jednání potencionálního žalovaného či vadnosti jeho výrobků a služby.
Takový legální průběh negativní kampaně může údajně vést až k nenávratnému poškození pověsti firmy a odlivu zákazníků.
Pro žalovaného může být i neúspěšná hromadná žaloba velký problém kvůli reputační újmě a také kvůli vysokým nákladům na právní zastoupení.
Proto společnosti v rámci zabránění hromadné žalobě mohou přistoupit i na smír, pokud uplatňovaný nárok nebyl silný.
Posouzení, zda lze v konkrétním případě řešit spor hromadně, záleží na rozhodnutí soudu. Ten pak rozhoduje o přípustnosti žaloby, a to i s ohledem k dalším okolnostem, třeba výši nároku jednotlivce.