Střídání času by mohlo být už v přístím roce minulostí. Podle návrhu Evropské komise se v Evropské unii změní čas na letní naposledy v neděli 31. března 2019. Proti každoročnímu střídání času se vyjádřili občané EU v nedávné veřejné anketě. Záležet však bude ještě na rozhodnutí jednotlivých zemí.

„S oblibou říkáme, že Evropská unie se má zabývat přednostně zásadními záležitostmi a u věcí méně důležitých být zdrženlivější,“ uvedl předseda komise Jean-Claude Juncker.

Členské státy by podle něj měly samy rozhodnout, zda se jejich občané budou řídit letním nebo zimním časem.

„Je to otázka subsidiarity. Věřím, že parlament a rada budou téhož názoru a naleznou fungující řešení,“ dodal.

Komise navrhla postup, podle kterého by každá unijní země do dubna 2019 oznámila, zda u sebe zamýšlí zavést trvalý letní nebo zimní čas. Poslední povinná změna ze zimního na letní čas by se uskutečnila v neděli 31. března 2019.

Členské státy, které by poté chtěly trvale přejít na zimní čas, to budou moci udělat při poslední změně letního času na zimní v neděli 27. října 2019. Po tomto datu už nebudou žádné další sezónní změny času možné. Pro dodržení takového plánu je ale potřeba, aby europarlament a státy návrh komise odsouhlasily do března 2019.

Evropská komise reaguje výsledky nedávného průzkumu, v němž se naprostá většina ze 4,6 miliónu občanů EU, kteří se do ní zapojili, vyslovila pro zrušení přechodu na letní čas. Největší zájem o anketu projevili lidé v Německu, odkud jich hlasovaly tři milióny.

Přečtěte si: Komentář: Chaos letního času poukázal na manipulativnost Babišových europoslanců

Přečtěte si: Letní čas nepřináší ekonomice úspory. Přesto stát nařídil manipulovat s časem po dalších 5 let

Podpora návrhu ze strany Evropského parlamentu je prakticky jistá. Právě z europarlamentu vyšla letos v únoru výzva, aby se vyhodnotily přínosy a rizika střídání letního a zimního času a případně se navrhlo ukončení této praxe. Postup europarlamentu byl reakcí na občanské iniciativy a petice, které se řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví.

Podpora zrušení střídání letního a zimního času mezi jednotlivými členskými státy Unie ovšem není tak jednoznačná, upozorňuje agentura DPA. Velkými zastánci zrušení přechodů na letní čas jsou například státy Pobaltí.

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 po energetické krizi z mrazivého počátku onoho roku.

Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců. Od roku 1996 se prodloužil na sedm měsíců a jeho délka se shoduje s termínem uvedeným ve směrnicích Evropského parlamentu a Evropské rady. (jaz)