Češi vnímají daňové zatížení jako velmi vysoké. Většina lidí si myslí, že je stát připraví o příliš vekou část peněz. Vyplynulo to ze sociologického výzkumu, který si nechal vypracovat Libertariánský institut.
„Zjistili jsme, že lidé vlastně stále netuší, o kolik peněz je stát reálně připraví. Služby státu si cení na mnohem méně, než kolik z nich stát různými způsoby dostane“, podotkl Roman Kříž, ředitel Libertariánského institutu.
Odhad občanů je výrazně nižší než reálný stav. Pokud by se mohli sami rozhodnout, byli by ochotni zaplatit 14 korun z každé vydělané stokoruny.
Moderní stát, který by zajišťoval bezpečnost, justici, základní veřejnou správu a měl nízké zdanění, má silnou podporu u občanů.
V případě dostatku financí by lidé byli ochotni si zaplatit či připlatit za vzdělání, zdravotní péči, sociální služby a bezpečnost. Téměř polovina občanů si myslí, že by státu mohlo stačit zdanění ve výši 10 %.
„Obrazně řečeno – standardní zaměstnanec musí vyrobit čtyři cihly na to, aby si mohl jednu koupit. Zbytek mu vezme stát, který ho pak nutí doprošovat se dotací, dávek a dalších milodarů. Lidi si neuvědomují, jak je stát ponižuje a jak je staví do role almužníků“, uvedl Kříž.
Naprosté většině lidí rovněž vadí zadlužování státu, více než polovině vadí silně.
„Provedli jsme dosud nejkomplexnější výpočet nákladů na stát. Součástí analýzy je i výpočet, že pokud by stát nebránil lidem v prosperitě, dosáhli by čeští zaměstnanci německé úrovně platů během zhruba osmi let“, uzavřel šokující informací ředitel.
Lidé jsou nespokojeni se stavem české společnosti
Z výzkumu dále vyplynula značná nespokojenost občanů se stavem české společnosti a občanským soužitím. Celkově nespokojených občanů je 72 %, spokojených pouze 15 %.
„Ukazuje se, že lidé jsou celkově velmi nespokojeni se všemi oblastmi, které organizuje stát. Stav silnic, shromažďování informací státem, sociální zabezpečení, zdravotnictví, daně, neziskovky, korupce, byrokracie, hospodaření státu, dotace… to všechno zlobí aspoň dvě třetiny občanů ČR“ shnul Kříž.
Nespokojenost se současným stavem silnic a dálnic vyjádřilo úhrnem 77 % občanů, shromažďování informací a osobních údajů státem úhrnně znepokojuje 70 % dotázaných občanů.
Zásahy státu do soukromí, majetku a rodiny vadí 70 % dotázaných respondentů.
Sociálními otázkami je znepokojeno úhrnem 84 % dotázaných respondentů, neadekvátní a státem určované zdravotní pojištění budí znepokojení u 62% lidí.
S celkovou výší odvodů, daní a poplatků státu je nespokojeno 86 % dotázaných občanů, znepokojení nad zbytečnou zátěží průmyslu a zemědělství byrokracií vyjádřilo 78 % dotázaných respondentů, 73 % dotázaných je pak nespokojeno s hospodařením státu.
Problematika korupce ve státní sféře znepokojuje 93 % dotázaných respondentů, přičemž míra maximálně rozčílených respondentů dvakrát převyšuje míru latentně rozhněvaných dotázaných.
Plýtvání státu pobuřuje úhrnně 90 % dotázaných respondentů. Kromě vysoké úhrnné míry rozčílení u tématu výrazně převažuje podíl maximálně znepokojených respondentů.
Rovněž státní podpora neefektivních oblastí patří mezi jedno z nejvíce frustrujících témat ve společnosti. Úhrnná míra frustrace pro toto téma tvoří 88%.
Zneužívání sociálních dávek znepokojuje 93 % dotázaných respondentů. Převážná část znepokojených respondentů je situací maximálně pobouřena, celkový podíl těchto je 69 %.
„Stav fungování státu je neúnosný pro 85% lidí a vyžaduje neodkladné hluboké reformy směrem k omezení a zmenšení státní moci. Bez nich lze očekávat, že až pomine současná extrémně dobrá ekonomická situace, ocitneme se na prahu velkých sociálních nepokojů,“ doplnil ředitel.
(pel)
