Ministři žádají navíc 97 miliard nad původně schválený rozpočet. Znamenalo by to navýšení schodku na 147 miliard korun.
Státní rozpočet na rok 2018 se řítí do katastrofy. Ministři požadují 97 miliard korun navíc nad schválený rozpočet, což by znamenalo zvýšení deficitu na 147 miliard korun. Při interpelacích to uvedl ministr financí Ivan Pilný (ANO).
Požadavky jednotlivých ministerstev na peníze ze státního rozpočtu na příští rok přesahují původně plánovaný schodek 50 miliard o 97 miliard korun
„To znamená: kdybychom je všechny přijali, máme deficit státního rozpočtu 147 miliard,” řekl Pilný v odpovědi na interpelaci poslance ČSSD Antonína Sedi.
Ten chtěl vědět, zda ministr vyhoví požadavku ministerstva školství na navýšení objemu peněz pro vysoké školy.
Pilný poukázal na neustálé vznášení nároků na peníze z rozpočtu.
„Každé zasedání Poslanecké sněmovny, každé zasedání vlády, každé zasedání Senátu je nesmírně kreativní v tom, že na základě různých doplňků do zákonů, případně vládních nařízení, přináší nové a nové výdaje státního rozpočtu. Ta kreativita tady je celkem bezmezná,” prohlásil.
Pilný uvedl, že návrh předběžných příjmů rozpočtu na příští rok bez peněz z EU je proti letošku vyšší o 69 miliard. Předběžné výdaje jsou meziročně o 59,6 miliardy vyšší.
„Já jsem zavázán usnesením vlády, abych snížil deficit na rok 2018 na 50 miliard,” poznamenal.
Deficit bude asi vyšší
V tomto týdnu přitom Pilný přiznal, že schodek státního rozpočtu bude v následujícím roce nejspíš vyšší než předpokládaných 50 miliard korun. Deficit by však prý neměl být vyšší než letos, kdy se počítá se schodkem 60 miliard.
Nový ministr financí považuje situaci kolem rozpočtu za hrozivou.
„Došlo k obrovskému nárůstu mandatorních výdajů. Přesto se budu snažit podporovat investiční výdaje, zejména stavbu dálnic,“ uvedl.
Výdaje na sociální oblast se podle něj posílí o 37,7 miliardy, výdaje na platy o 21,8 miliardy, výdaje ministerstva obrany se mají zvýšit o 5,4 miliardy korun.
Ministr slíbil, že udělá, co bude možné, aby v rámci rozpočtu vyhověl prioritním požadavkům.
„Budou to hlavně požadavky na investice, požadavky na vzdělávání a požadavky na investice, které jsou ovšem měřeny, ne které jsou orientovány na spotřebu, jako je většina výdajů na vědu, výzkum a inovace,” dodal.
(pel)
