Novým šéfem Interpolu je Číňan Meng Čchun-wej, jeho zvolení vyvolává obavy z pronásledování disidentů.

Novým prezidentem mezinárodní policejní organizace Interpol se stal náměstek ministra čínské veřejné bezpečnosti Meng Chung-wej. Jeho zvolení však vyvolává obavy u obránců práv, že by Peking mohl jeho postavení využít při pronásledování disidentů po celém světě.

„Je to mimořádně znepokojivé vzhledem k dlouhodobým snahám Číny využívat Interpol k zatýkání disidentů a uprchlíků v zahraničí,“ uvedl šéf východoasijské pobočky organizace na ochranu lidských práv Amnesty International Nicholas Bequelin.

„Čínská policie porušuje lidská práva, například vynucuje ze zatčených osob doznání a používá mučení. A na rozdíl od většiny bezpečnostních složek ve světě má čínská policie mandát chránit moc vládnoucí komunistické)strany,“ dodal.

Rada Interpolu zvolila Menga na zasedání na indonéském ostrově Bali. Bude mít čtyřletý mandát. Jeho předchůdkyní je Francouzka Mireille Ballestrazziová.

„Jde o prvního Číňana, který bude tuto funkci zastávat,“ uvedla zpravodajská agentura Nová Čína.

Meng v minulosti působil jako zástupce šéfa čínské ozbrojené policie. Tyto polovojenské jednotky jsou často nasazovány v konfliktních oblastech, včetně Tibetu, hranice se Severní Koreou nebo Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang.

Západ nechce s Čínou spolupracovat 

Zvolení Menga přichází v době, kdy se čínský prezident Si Ťin-pching snaží zintenzivnit svou čtyřletou protikorupční kampaň. V roce 2014 Čína vydala seznam stovky svých nejhledanějších občanů, kteří jsou podezřelí z korupce a uprchli do zahraničí. Podle čínských úřadů se zatím podařilo dopadnout a vrátit do Číny bezmála třetinu z nich.

Západní země se ale často zdráhají s Čínou v tomto ohledu spolupracovat. Mnohdy odmítly Číně vydat podezřelé, jelikož organizace na ochranu lidských práv dlouhodobě odsuzují, jak Čína zachází s vězni a že uděluje trest smrti za hospodářské zločiny. Čínské úřady navíc zemím, ze kterých mají být podezřelí vydáni, neposkytují důkazy o jejich vině.

Většina představitelů na seznamu uprchla do Spojených států či Kanady, s nimiž nemá Čína dohodu o vydávání občanů. Kanada ale překvapivě v září oznámila, že zahájí s Čínou jednání o takové dohodě.

Kritici čínského prezidenta tvrdí, že protikorupční politiku používá k tomu, aby se zbavil svých politických nepřátel. To ale čínská vláda odmítá.

Čína je členem Interpolu od roku 1984.

(pel)