Chilcot potvrdil nepravdivost argumentu tehdejší Blairovy vlády, že Irák vlastnil zbraně hromadného ničení.

Invaze do Iráku byla neoprávněná. Nebezpečí, že by Saddámův režim mohl vlastnit zbraně hromadného ničení, se úmyslně zveličovalo. Byla zahájena dříve, než byly vyčerpány veškeré snahy o mírové řešení. Vyplývá to ze závěrů britské vyšetřovací komise.

„Velká Británie se rozhodla zapojit se (po boku USA) dříve, než byly vyčerpány možnosti mírového řešení. Vojenská akce v tu dobu nebyla jediným zbylým řešením,“ uvedl předseda komise John Chilcot.

Chilcotova komise na závěrečné zprávě o vyšetřování pracovala posledních 7 let.

Chilcot potvrdil nepravdivost argumentu tehdejší Blairovy vlády, že Irák vlastnil zbraně hromadného ničení.

Saddám  Husajn byl tyran, který povraždil spoustu vlastních lidí, prohlásil Chilcot. Podle šéfa komise však „nepředstavoval bezprostřední hrozbu”.

Britská vláda rovněž podcenila přípravu invaze a především neodhadla nezamýšlené důsledky invaze, s nimiž se Irák vypořádává dodnes.

Závěrečná zpráva také upozornila, že 3 invazní brigády měly na přípravu mise příliš málo času a byly zaskočeny pozdějším odporem militantních skupin.

Chilcot dále připomněl vlnu teroristických útoků včetně bombového útoku v bagdádské čtvrti Karráda, kde minulý víkend zemřelo nejméně 250 lidí.

Invazi do Iráku v roce 2003 podnikly Spojené státy za vlády prezidenta George W. Bushe jen 2 roky po 11. září a odvetné akci v Afghánistánu. Důvodem bylo podezření, že tamní režim vlastnil zbraně hromadného ničení. Britská vláda Tonyho Blaira představovala pro Američany největšího spojence a invazi plně podpořila.

(red)