Hospodaření obcí a krajů bylo v roce 2020 poznamenané pandemií covidu-19.

Hospodaření krajů skončilo v roce 2020 ve schodku 5 miliard korun. A hůř na tom byly i obce. Ty sice loni hospodařily s přebytkem 19 miliard korun, proti předchozímu roku si ale pohoršily stejně jako kraje. Předloni totiž obce hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje nebyly v deficitu, ale skončily také s přebytkem 5,8 miliardy korun. Celkový přebytek hospodaření pak loni byl ve srovnání s rokem 2019, kdy činil 31,7 miliardy korun, nižší o 17,7 miliardy korun. 

Informovalo o tom ministerstvo financí.

Hospodaření obcí a krajů bylo v roce 2020 poznamenané pandemií covidu-19, která se promítala do přijatých vládních opatření, a tedy do fungování celé společnosti.

Na příjmové straně územních rozpočtů došlo ve srovnání s rokem 2019 k růstu příjmů o 5,4 procenta, za kterým stojí především zvýšení transferů, a to o 21,8 procenta.

K nejvýraznějšímu poklesu došlo v části daňových příjmů, které klesly o 5,8 procenta.

Výdajová strana rozpočtu zaznamenala ve srovnání s loňským rokem také nárůst, kdy celkové konsolidované výdaje se zvýšily o 8,9 procenta.

Za zvýšením stojí především zvýšení běžných výdajů (zvýšení o 8,7 procenta) a hlavně neinvestičních transferů, které se zvýšily o 12,2 procenta.

OBCE

Obce vykázaly celkové příjmy 369 miliard korun a celkové výdaje ve výši 349,9 miliardy korun, kladný výsledek rozpočtového hospodaření dosáhl 19 miliard korun. Ve srovnání s předchozím rokem vzrostly příjmy o 8,5 miliardy korun a výdaje o 15 miliard korun.

Vlastní příjmy obcí činily 273,9 miliardy korun a proti srovnatelnému období klesly o 12,2 miliardy korun Celkový objem daňových příjmů dosáhl 230,9 miliardy korun, což bylo o 14,4 miliardy korun méně.

Pokles daňových příjmů ze sdílených daní byl ministerstvem financí kompenzován jednorázovým příspěvkem pro obce, který byl v celkové výši 13,4 miliardy korun. Nedaňové příjmy činily 36,1 miliardy korun, kapitálové příjmy dosáhly 7 miliard korun.

Běžné výdaje obcí byly vykázány ve výši 252,1 miliardy korun, meziročně byly vyšší o 9,4 miliardy korun. Obdobně jako u krajů vzrostly především neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, a to celkem o 3,1 miliardy korun.

Výraznější zvýšení bylo dále vykázáno i v části výdajů na platy a související pojistné (o 3 miliardy korun) a výdajů na nákup služeb (o 1,1 miliardy korun).

Kapitálové výdaje dosáhly 97,8 miliardy korun, proti předchozímu roku byly vyšší o 5,6 miliardy korun (vývoj kapitálových výdajů tak navázal na růst roku 2018, kdy kapitálové výdaje obcí výrazně rostly a proti roku 2017 se zvýšily o 27,1 miliardy korun).

KRAJE

Kraje vykázaly celkové příjmy ve výši 262,3 miliardy korun a celkové výdaje ve výši 267,4 miliardy korun, a tedy záporné saldo hospodaření činilo 5 miliard korun. Proti minulému roku vzrostly příjmy o 23,8 miliardy korun a výdaje o 34,7 miliardy korun.

Vlastní příjmy krajů činily 77,5 miliardy korun, proti srovnatelnému období klesly o 4,6 miliardy korun. Daňové příjmy dosáhly 70,8 miliardy korun, tj. o 4,2 miliardy korun méně.

Nejvyšší pokles inkasa byl vykázán u daně z příjmů právnických osob, o 3 miliardy korun, což představuje pokles o 18,6 procenta. Pokles byl vykázán i v části nedaňových příjmů (o 0,2 miliardy korun) a kapitálových příjmů (o 0,2 miliardy korun).

Běžné výdaje krajů vzrostly o 29,1 miliardy korun a dosáhly 229,5 miliardy korun. Zhruba tři čtvrtiny (76,2 procenta) z objemu běžných výdajů tvořily transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím. Jejich výše činila 174,9 miliardy korun (meziroční růst o 23 miliard korun).

Většina z těchto prostředků byla určena na přímé náklady na vzděláván (132,1 miliardy korun, růst o 19,3 miliardy korun). Kapitálové výdaje dosáhly 37,9 miliardy korun, ve srovnání s rokem 2019 vzrostly o 5,6 miliardy korun.

Prostřednictvím státní pomoci kraje v roce 2020 inkasovaly 6 miliard korun na investice do silnic II. a III. třídy, přičemž stejnou částku obdrží taktéž v roce 2021. (pel)