Zájem o očkování proti koronaviru v Česku stoupá. Naočkovat by se v lednu nechalo 58 procent lidí, ukázal průzkum.

Lidé v Česku mění názor na vakcínu proti covidu-19. Zatímco loni se pro očkování  vyslovila vždy zhruba třetina obyvatel a téměř 50 procent bylo proti, po novém roce by si vakcínu nechalo vpíchnout 46 procent lidí. Naopak téměř čtvrtina oslovených by se očkovat nechtělo. 

Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televizi.

„Index ukazuje, do jaké míry jsou lidé ochotní nechat se očkovat proti covid-19. Zařadili jsme ho, protože v rámci National Pandemic Alarm chceme neustále reflektovat ta nejaktuálnější témata spojená s pandemií. Bude rozhodně zajímavé sledovat, zda a jak se vyvine postoj společnosti k očkování například i v návaznosti na státní očkovací kampaň,“ uvedl Tomáš Hynčica, jednatel Českého národního panelu a zároveň Business & Research Director Nielsen Admosphere.

Index ochoty k očkování je novým indexem, který je poprvé spuštěn s touto vlnou projektu.

Postoj k očkování proti covid-19 mezi Čechy v rámci projektu National Pandemic Alarm je sledován (v rámci samostatné otázky) v posledních třech vlnách – v říjnu, listopadu a prosinci.

Výsledky byly téměř stejné a postoj lidí se neměnil. Pro očkování se vyslovila vždy zhruba třetina obyvatel a téměř 50 procent bylo proti.

V novém roce jsou však podle průzkumu lidé v Česku k očkování svolnější. Očkovat by se nyní nechalo 46 procent, naopak třetina osob se k očkování nemá.

Ve vzorku jsou však dotazovaní, kteří zatím nejsou rozhodnuti (18 procent), nebo také malé procento těch, kteří očkování podstoupit nemohou, a to například ze zdravotních důvodů, kvůli kterým lékaři vakcínu nedoporučují (2 procent).

Ochota k vakcinaci je nejvyšší u respondentů starších 55 let, tam dosahuje až 62 procent. Naopak nejnižší, 30 procent, je u věkové skupiny 25 až 34 let.

Zajímavostí je také nerovnováha mezi pohlavími. Z mužů by se nechala očkovat nadpoloviční většina (55 procent), z žen však „jenom“ 39 procent.

Z oblastí ČR jsou svolnější k vakcinaci lidé z Prahy a středních Čech.

Šetření dále ukázalo, že aktuálně je ochota k dobrovolnému očkování nejvyšší na Slovensku (52 bodů), potom následuje Česko a Polsko (obě 50 bodů).

Naopak menší ochota je mezi respondenty v Maďarsku (44 bodů) a nejméně v Bulharsku (na 34 bodech).

V Česku a na Slovensku jsou výrazně ochotnější nechat se očkovat lidé ve věku 55 a více let a také lidé s vyšším vzděláním.

Napříč všemi zeměmi jsou k očkování proti covid-19 svolnější o něco více muži než ženy (v ČR činí rozdíl 11 bodů).

Index důvěry ve státní aparát je v Česku, na Slovensku a v Maďarsku zhruba na stejné hodnotě jako v prosinci 2020. V Česku a na Slovensku jde o jedny z nejnižších hodnot ze všech dosud naměřených od března 2020.

Snížení indexu důvěry ve státní instituce a vládu zaznamenala agentura v lednu v Bulharsku a Polsku. Zde se hodnoty snížily zhruba o 2 body.

National Pandemic Alarm již od 16. března 2020 v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru. Momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 15. až 18. ledna 2021. (pel)

Vakcinační fiasko: Česko je v očkování téměř nejhorší v celé EU

Očkovat se chce nechat jen 70 % zdravotníků v Česku. Naočkována jich je zhruba třetina