Pandemie koronaviru tvrdě dopadá na většinu oblastí české ekonomiky. HDP by mělo podle odhadů ministerstva financí letos meziročně klesnout o 5,1 procenta. Ekonomické ztráty se nebudou počítat na desítky, ale stovky miliard korun. Propad nečeká jen průmysl. Jedním z nejohroženějších byznysů současnosti je také cestovní ruch.

Například aerolinky kvůli krizovému stavu v mnoha evropských státech hlásí propad poptávky o desítky procent. Kanceláře nabízející zájezdy teď nemohou kvůli karanténě podnikat a klientům nezbývá nic jiného, než na zakoupené dovolené zapomenout.

Navíc situace je z pohledu náhrady škody zatím značně nepřehledná. Odborníci proto varují před nárůstem hromadných (společných) žalob, jejichž následky by mohly mít pro cestovní kanceláře a celé odvětví fatální důsledky.

Od omezení pohybu lidí, které nařídila vláda, neuplynulo ani čtrnáct dní, a v Česku se kvůli zavedeným bezpečnostním opatřením dostala do vážných potíží první cestovní kancelář. Firma Aeolus na svých webových stránkách oznámila, že čeká na ohlášení insolvenčního řízení.

Cestovní kanceláře tak čelí situaci, do které se nikdy nedostaly. Asociace cestovních kanceláří podle iRozhlasu.cz již situaci vyhodnocuje a připravuje doporučení, podle něhož by měli prodejci postupovat. Většina za zrušené zájezdy vrací peníze v plné výši, jak ale mají přesně jednat, nikdo z nich neví.

Velkým tématem jsou například kompenzace nebo náhrady vzniklé škody. Podle odborníků se proto nabízí další znepokojivá otázka – objeví se první stížnosti na prodejce a co s tímto vývojem udělá kombinace pandemie koronaviru a ambice vlády zavést do českého práva hromadné žaloby?

Ministerstvo spravedlnosti, které zavedení hromadných žalob do právního řádu plánuje, vidí v zákonu naději na jednodušší, rychlejší a bezproblémové vymáhání podobných nároků jednotlivců.

Problém je však v tom, že zákon je dominantně inspirován americkou praxí tzv. class actions, které jsou známé mediální monstrózností procesů a zneužitelností v rámci konkurenčního boje.

I přes to, že Evropská komise připravuje evropskou směrnici, české ministerstvo již připravilo zákon ještě předtím, než byla v Evropě na podobě hromadné žaloby nalezena shoda.

Kombinace těchto dvou přístupů může v praxi znamenat, že byl připraven zákon, který dopadne na podnikatelské prostředí skutečně masivně. Ztráty budou o to větší, že česká ekonomika se nachází v nouzovém stavu, jehož dopady se zatím jen těžko odhadují.

Po podání hromadné žaloby totiž budou moci být zapojeni všichni poškození do řízení automaticky.

Dále se počítá až se čtvrtinovou odměnou vysouzené částky pro organizátora hromadné žaloby (kterým nemusí být jen spotřebitelská organizace, ale prakticky kdokoliv, kdo disponuje dostatečnými finančními, právními a mediálními prostředky).

Zákon také neobsahuje dostatečné záruky proti zneužitelnosti – snadno se tak za 2 roky můžeme stát svědky žalob, jejichž cílem nebude ochrana spotřebitele, ale likvidace konkurence.

Hromadné žaloby také počítají s vysokými náklady pro žalované, tedy většinou firmy, a nezáleží přitom, v jakém odvětví působí. Podnikatelé budou muset dále promítnout zvýšené obchodní riziko a finanční zátěž do svých byznysových modelů.

Zásadním problémem po odeznění nouzového stavu bude i zpětná účinnost, se kterou zákon o hromadném řízení počítá. To prakticky znamená, že po přijetí zákona bude možné jej aplikovat zpětně na všechny k danému okamžiku nepromlčené nároky – a kdo budou typičtí žalovaní?

Velmi snadno to budou právě aerolinky, cestovní kanceláře, hotely, dopravci a další podnikatelé, které budou rádi, pokud současnou situaci vůbec ustojí. A taková hromadná žaloba, to pro ně už může znamenat skutečnou likvidaci, které nezabrání ani masivní státní podpora v době pokoronavirové.

Všechny tyto aspekty návrhu znamenají jediné: podnikatelé (a nejen ti z cestovního ruchu) se budou muset s masivním dopadem hromadné žaloby vyrovnat. Ti, kteří nebudou mít v rezervách dostatečné množství peněz (kterých budou po pandemii koronaviru zřejmě stovky až tisíce), se budou muset po podání hromadné žaloby rozhodnout: omezit výrobu, propustit zaměstnance nebo svůj byznys úplně zavřít.

Důsledky však nebudou jen lokální, na jednoho zaměstnavatele. Snížení podnikatelské aktivity a propouštění zaměstnanců bude mít samozřejmě i dvojí dopad na státní rozpočet.

Jednak přímý, který zahrnuje nutnost vydávat více prostředků na podporu v nezaměstnanosti, za druhé nepřímý, což je zejména snížení výběru daní.

V kombinaci s dalšími ztrátami podnikatelů po koronavirové pandemii mohou být hromadné žaloby pro podnikatele, těžce bojující kvůli koronaviru o přežití, poslední hřebíček do rakve. (pel)