Válka v Afghanistánu se chýlí ke konci. Afghánské islamistické hnutí Tálibán podepíše 29. února před mezinárodními pozorovateli mírovou dohodu se Spojenými státy. Smlouva by mohla ukončit 18 let trvající konflikt a otevřít tak cestu k poválečné obnově země. K podpisu dojde na neutrální půdě v katarské metropoli Dauhá.
Dohodou si Spojené státy připravují půdu pro postupné stažení většiny z 13 000 vojáků působících v Afghanistánu. V první fázi by měl být kontingent zúžen na 8600 vojáků, kteří by měli jako doposud na starosti zejména výcvik Afghánských bezpečnostních složek.
Podpis dohody oznámil americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Po podpisu dohody 29. února by měla následovat vnitroafghánské rozhovory o nastolení trvalého klidu zbraní. Podmínkou pro podepsání dohody je ale statisticky měřitelný pokles násilí v Afghánistánu.
„Po desetiletích konfliktu jsme dospěli ke shodě s Talibánem na významném zmírnění násilí v Afghanistánu. Je to důležitý krok na dlouhé cestě k míru. Vyzívám proto Afghánce, aby tuto příležitost využili,“ napsal Pompeo.
Vyjednanou shodu potvrdilo i samotné hnutí Tálibán.
„Obě strany nyní vytvoří vhodnou bezpečnostní situaci před podepsáním dohody,“ uvedl mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid.
Oznámení o podpisu mírové dohody radostně uvítal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle něj se jedná o první krok k trvalému míru v zemi, kterou válka sužuje již skoro 20 let.
„Vítám dnešní oznámení, že bylo dosaženo shody na významném zmírnění násilí v Afghanistánu. Mohlo by to otevřít cestu k jednání mezi Afghánci, k trvalému míru a k záruce, že se Afghanistán už nikdy nestane útočištěm teroristů,“ napsal Stoltenberg.
Mírovou dohodu vítá I Moskva. Podle zvláštního zmocněnce ruského prezidenta pro Afghanistán Zamira Kabulova bude dohoda významným krokem v mírovem procesu v Afghanistánu Politická krize způsobená zpochybňováním volebního vítězství Ašrafa Ghaního prý podpis mírové smlouvy neohrozí. Afghanistán ale čeká dlouhá cesta k obnově, uvedl Kabulov.
Válka v Afghanistánu začala americkou invazí v roce 2001. Během ní Spojené státy svrhly vládu Talibánu jako odvetu za to, že hnutí odmítlo z afghánského území vykázat teroristickou organizaci Al-Kajda. Ta předtím provedla teroristický útok na Světové obchodní centrum v New Yorku, při kterém zemřelo 2977 lidí.
Nestabilní situaci v zemi měla zklidnit intervence mezinárodní koalice. Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly (ISAF), jejichž členem je i Česko, však v pacifikaci odporu nikdy plně neuspěly.
(eye)
