Sociální bydlení v České republice by mohlo v budoucnu být nejen v sociálních bytech, ale také v obecních ubytovnách. Lidé v bytové nouzi by totiž mohli žít v takzvaných sociálních domovech. Zařízení by patřila obcím, na pořízení a provoz by jim poskytoval dotace stát.
Informace vyplývá z podkladů ministerstva pro místní rozvoj (MMR) o základních východiscích zákona o sociálním bydlení.
Zákon o sociálním bydlení by podle legislativního plánu Babišovy vlády v demisi měl platit od ledna 2021. MMR by mělo v říjnu 2018 představit obrysy zákona.
Se zákonem počítala už Sobotkova vláda ČSSD, ANO a lidovců. Norma, kterou ale chystalo ministerstvo práce, měla původně platit od roku 2017. Koalice se na ní za minulé volební období shodnout nedokázala. Rozcházely se hlavně představy ČSSD a ANO o tom, kdo má mít na sociální byt nárok a kdo ho má potřebným zajišťovat.
Podle záměru MMR by do sociálního bydlení spadaly sociální byty, které už obce mají, a také sociální domovy. Tato ubytovací zařízení by byla pro lidi „bez kompetencí k samostatnému bydlení, neschopné či neochotné plnit povinnosti spojené s nájemním bydlením“.
Ubytování v sociálním domově by mohlo být dlouhodobé. Obyvatelé by neměli klasickou nájemní smlouvu, ale smlouvu o užívání prostoru. Na pořízení, opravy a provoz zařízení by obce dostávaly dotace od státu. Stát by podle podkladů přispíval na fungování všech sociálních domovů. Jakou část nákladů by hradil a kolik by platili nájemníci a radnice, však není zatím jasné.
Obce by také dál měly i sociální byty. Tady by nájemníci dostávali nájemní smlouvu, proti běžnému bytu by ale byla omezená. Nájemné by radnice sjednala podle limitů stanovených podle nákladů MMR. Lidé by se také měli snažit, aby v tomto bydlení nezůstávali dlouho.
Záměr zřídit obecní ubytovny dlouhodobě kritizuje Platforma pro sociální bydlení. Podle ní by lidem v nouzi pomohly sociální byty, ne další ubytovací zařízení.
Stát dal bydlení chudých dal 60 miliard, počet vyloučených lokalit ale narostl
Z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) přitom vyplynulo, že v Česku se zvýšil počet ghett. Stát vyplatil na podporu bydlení mezi lety 2012 až 2016 skoro 60 miliard korun. Navzdory tomu se ale problém sociálního vyloučení podle NKÚ prohloubil.
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na podporu bydlení nízkopříjmových či jinak ohrožených skupin obyvatel. Konkrétně prověřil sociální práci, sociální služby, příspěvek a doplatek na bydlení a podporu lokalit při řešení sociálního vyloučení.
I přes velký objem peněz investovaných do této oblasti, počet sociálně vyloučených lokalit vzrostl, uvedl NKÚ. Podpory na bydlení a další dávky podle úředníků sociálně slabé lidi netlačí k tomu, aby něco změnili. Nepomáhá to proto řešit skutečnou příčinu problému.
Z kontroly vyplynulo, že ani jedna z těchto dávek příjemce nemotivuje – osoba bez příjmů dostává více než osoba s určitými příjmy, zároveň příspěvek a doplatek na bydlení stát vyplácí po neomezenou dobu. Ukázalo se také, že stále existují možnosti, jak v rámci této pomoci čerpat více peněz, než na kolik by měl mít příjemce skutečně nárok, uvedl NKÚ.
Podle NKÚ v roce 2006 existovalo v Česku 310 vyloučených lokalit, ve kterých žilo 80 tisíc lidí, v roce 2015 šlo už o více než 600 sociálně vyloučených lokalit se 115 tisíci obyvateli.
(pel)
